|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
|
|
Rozvíjení národní kulturní identity, tradic a hodnot ve vyučovacím předmětu český jazyk na základní škole
Šebelová, Dana ; Šmejkalová, Martina (vedoucí práce) ; Babušová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami v pojetí vlastenectví a národní identity v průběhu doby od poloviny 19. století do současnosti. Teoretická část vymezuje pojmy národ, národní identita a snaží se o charakteristiku české národní identity. Sleduje, jak se měnilo její pojetí v souvislosti se společenskými změnami v naší vlasti. Dále se zabývá pojmy výchova a výchova k vlastenectví a jakým způsobem byla uplatňována ve školách v jednotlivých sledovaných historických obdobích. Práce se také zaměřuje na vymezení pojmu mateřský jazyk a jeho úlohy při budování národní identity. Nabízí porovnání, jak byl budován a upevňován vztah k českému jazyku na obecné, národní a základní škole minulého i tohoto století. Praktická část má charakter smíšeného výzkumu a skládá se ze dvou částí. První část se zabývá analýzou školních osnov, školních dokumentů a učebnic od počátku 20. století po současnost s orientací na vlasteneckou výchovu. Důraz byl kladen na učebnice pro 5. postupný ročník základní, obecné a národní školy. Výzkum ukazuje, jak se měnil přístup k vlastenecké výchově v souvislosti se společenskými a politickými změnami v naší zemi. Druhá část výzkumu zkoumá, pomocí řízeného rozhovoru, postoj učitelů k výuce vlastenecké výchovy a jakým způsobem se tato výchova na jednotlivých školách uplatňuje. Jedná...
|
|
|
Výchova k vlastenectví v českých školách
Kyzlinková, Marcela ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Klíčovým tématem této práce je přístup ve výchově k vlastenectví na našich školách, zejména pak na prvním stupni základních škol. Jejím smyslem je znovuotevření tématu vlastenectví a jeho významu pro naši společnost. Práce je koncipována tak, aby nejprve seznámila s pojmy, které umožňují rozvoj předpokladů nutných pro národní uvědomění a vznik vlasteneckého cítění. Teoretická část práce se zabývá morálkou, vlivy ve výchově, vzorem, materiálními i duševními hodnotami a estetikou. Popisuje jednotlivá historická období od počátků národního obrození v první polovině 19. století až po současnost a jejich vliv na vlastenecké cítění ve společnosti. Nabízí přístupy ve vedení žáků k vlastenectví na školách v historickém sledu jednotlivých období. Odkrývá nové pohledy na způsob výchovy k vlastenectví na školách. Poukazuje na nutnost správného pochopení jednotlivých pojmů a na panující zmatek a rizika jejich výkladů ve společnosti. Předkládá důležitá fakta, ke kterým se naše společnost musí postavit čelem, aby se výchova k vlastenectví úspěšně uskutečňovala. Empirická část práce je tvořena rozborem třídních diskusí a hloubkových rozhovorů s jednotlivými žáky, učiteli a vedoucími představiteli tří základní škol. Stěžejním úkolem bylo zjištění osobních přístupů jednotlivých pedagogů k pojmu vlastenectví,...
|
host ::
RSS.